HP 14 hodnocení toxicity pro životní prostředí

V zemích Evropské unie je rozhodnutí, zda je odpad nebezpečný či nikoli, založeno na 14 charakteristikách, včetně funkce HP 15. Termín ekotoxický se týká odpadů produkovaných jedním nebo více sektory, které představují bezprostřední nebo opožděná rizika pro životní prostředí. Tato norma popisuje strategii hodnocení funkce HP 14 založenou na kombinaci těchto dvou přístupů:

• Součet klasifikovaných látek v odpadech provedených podle vyhlášky o klasifikaci, označování a balení látek a směsí
• Výsledky biotestů použitých odpadních eluátů a pevných odpadů

Charakteristiky nebezpečnosti pro odpad v zemích Evropské unie (HP, nebezpečné vlastnosti) Pro hodnocení ekotoxicity HP 14 byly navrženy různé baterie ekotoxikologických testů a koncentrační limity. V testovacích bateriích, pokud je koncentrace odpadu v kultivačním/ředícím médiu, která vytváří 50% preventivní biologický účinek v jednom nebo více testech, pod koncentračním limitem testu, je odpad klasifikován jako nebezpečný. Navržená baterie po testu využívá sedm vodních a suchozemských druhů se standardními metodami, ale s možností výběru 10 procent odpadního eluátu nebo pevného odpadu v kultivačním/ředícím médiu a jednotnými koncentračními limity.

Řízení rizik, která představují složité anorganické materiály pro životní prostředí, vyžaduje vhodnou identifikaci jejich potenciálních rizik a expozic. Většina systémů chemického managementu uvádí, jak identifikovat a charakterizovat nebezpečí pro životní prostředí. Údaje o složitých anorganických materiálech, které umožňují splnit požadavky na informace, jsou však často vzácné. Proto je hodnocení často založeno na složkách komplexního anorganického materiálu. Tento přístup však představuje vědecké výzvy, pokud jde o zvažování kombinovaných účinků sloučenin kovů na životní prostředí. Výchozí hodnocení lze zlepšit aplikací přístupů, které měří rozpustnost a biologickou dostupnost kovů přítomných v materiálu, a aplikací specializovaných technik vyvinutých pro hodnocení rizik a rizik jednotlivých anorganických sloučenin, zejména kovů.

Posouzení toxicity v zásadě zahrnuje dva kroky: identifikaci nebezpečí a posouzení reakce na dávku. Identifikace nebezpečí zahrnuje popis konkrétních forem toxicity, které může chemická látka způsobit, a posouzení podmínek, za kterých se tyto formy toxicity mohou vyskytovat u exponovaných lidí.

Naše organizace také poskytuje služby hodnocení toxických látek pro životní prostředí v rámci standardu HP 14 se svým vyškoleným a odborným personálem a pokročilým technologickým vybavením, mezi četnými testovacími, měřicími, analytickými a vyhodnocovacími studiemi, které poskytuje podnikům v různých odvětvích.